Když jsem byla těhotná poprvé, hodně jsem řešila, zda dál běhat, hledala dostupnou literaturu, která se zabývá běháním v těhotenství. Zajímalo mě, do jakého stupně těhotenství lze běhat, jak vysoký tep si při běhu mohu dovolit, aby to bylo stále i pro nenarozené dítě bezpečné. Nakonec jsem vůbec neběhala, když jsem se o to pokusila, hned se mi zvýšil tep na 150 a víc a to i přesto, že jsem běžela velmi pomalu, už se spíše jednalo o rychlou chůzi, než běh. Navíc jsem před těhotenstvím nebyla zvyklá tolik běhat, věnovala jsem se tomu jen rok a běhala max. 2-krát týdně, takže nebylo v běhu a rychlosti a hlavně v tepové frekvenci téměř žádné zlepšení.
Po porodu jsem se běhu začala věnovat víc a zpočátku běhala 2-krát týdně a postupně přidávala dny a skončila na průměru 5-krát týdně a měsíčně uběhla okolo 200 km. Díky pravidelným a různorodým tréninkům se mi postupně snižoval tep a zároveň jsem i zrychlovala. Proto, když jsem otěhotněla, jsem byla o to víc odhodlanější nadále pokračovat, co to půjde a jak mi to těhotenský stav dovolí.
Do 6. týdne nebyl nejmenší problém, jen jsem trochu snížila týdenní kilometráž a ubrala na rychlosti. Bohužel od 6. týdne se dostavily silné nevolnosti a na 3 týdny jsem lehla. Nebyla jsem schopná ani žádné procházky a nejspíš byly i silné nevolnosti zapříčiněny virózou. Okolo 11. týdne jsem se k běhu opět vrátila, výrazně zpomalila, tep si hlídala okolo 140 až 145 tepů, tak abych mohla u toho s kýmkoli povídat a bylo mi to příjemné. Omezila frekvenci jen na 2-krát až 3-krát týdně a každý běh měl vzdálenost 5 km až 6 km. Od 17. týdne jsem běhat přestala úplně, celkem brzy mi narostlo břicho a při běhu začalo tvrdnout. Myslím, že žena pozná, kdy přestat s během a kdy to přestane být příjemné a už vůbec nemá smysl běhat, pokud nelze udržet nízkou tepovou frekvenci (doporučení do 140 tepů dle fyzioterapeuta). Samozřejmě má každý člověk nízko aerobní tepy nastavené trochu jinak a dle svých možností a doporučení by se měl tímto řídit.
A abych se nadále udržovala v kondici, nahradila jsem běh pravidelným plaváním a to 2-krát týdně. Tam už větší břicho nepřekáží a tuto aktivitu lze vykonávat do vysokého stupně těhotenství. Denně se také věnuji procházkám, většinou spolu s mým dvouletým synem a když mám prostor jen pro sebe, v lese si vyjdu i pár kopců. Doma nebo venku na workoutovém hřišti také posiluji na TRX závěsných systémech nebo používám posilovací gumy. Nevynechám ani důkladné protahování, obzvlášť po náročnějším posilovacím tréninku.
Jelikož miluji sport a aktivní pohyb, dělá to dobře mému tělu i duši, vždy hledám způsoby a cesty, jak jeden druh sportu nahradit jiným, pokud nemohu nějakou dobu vykonávat svůj oblíbený sport. Až porodím, opět se k mému milovanému běhu vrátím a těším se i na běžecké výzvy a závody.
